Stará Boleslav
Stará Boleslav (něm. Alt-Bunzlau) je bývalé město a historicky významné místo. Nachází se v okrese Praha-východ a od roku 1960 tvoří jednu z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Boleslav se stala také naším nejstarším poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem.
Historický znak města Stará Boleslav |
|
| charakter sídla: | město |
| PSČ: | 250 01 |
| součást obce: | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
| okres: | Praha-východ |
| historická země: | Čechy |
| zeměpisná šířka: | 50° 11' 22" s. š. |
| zeměpisná délka: | 14° 40' 2" v. d. |
| nadmořská výška: | 169 m |
 |
|
Novověk
Za třicetileté války prošla městem opakovaně nepřátelská vojska a téměř ho zničila. Nejdříve obsadilo Boleslav saské vojsko během jeho vpádu do Čech v roce 1632. Tehdy bylo odcizeno spolu s chrámovým pokladem také Palladium. To muselo být následně draze a náročně vykoupeno českou šlechtou a jeho slavnostního návratu v září roku 1638 se zúčastnil sám císař Ferdinand III.. Již o rok později muselo být ovšem znovu ukryto do bezpečí, protože město obsadila švédská vojska, která ho zcela vydrancovala. Při jejich ústupu v lednu 1640 navíc vypukl požár, při němž se zřítila severní věž kostela sv. Václava. Po ukončení války mohl být definitivně navrácen také Mariánský reliéf.
Ze škod třicetileté války se město nevzpamatovala do poloviny 18. století, ještě v roce 1757 mělo pouhých 37 domů. Velký podíl přitom tvořily stavby církevní. Na druhou stranu se Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním místem, o které pečovali kromě kapituly také jezuité, kteří zde roku 1656 zřídili svou rezidenci. Tu užívali až do svého zrušení v roce 1773, kdy se z ní stala kasárna. Ke staroboleslavskému milostnému obrazu přicházeli nejen desítky tisíc poutníků z celých Čech, ale také Habsburští panovníci, počínaje Ferdinandem II., nejčastěji Leopold I. až po Marii Terezii. Císař Josef II. sice omezil působnost kapituly a poutě dočasně zakázal, po jeho smrti byly ovšem znovu obnoveny. Boje se městu nevyhnuly ani za války o rakouské dědictví. Jedna z menších bitev roku 1757 se odehrála přímo vedle kostela Panny Marie.
Rozvoj Boleslavi nastal díky Tereziánským reformám podle tzv. Raabizace. Neúrodná písčitá, ale před vodou dobře chráněná území na východní straně města byla určena k nové výstavbě. Do roku 1833 vzniklo v nové obci zvané Písek (sloučen s Bolesaví r. 1930) již 71 nových domů a rozvoj dále pokračoval také směrem od centra podél hlavních silnic. V roce 1820 byl v okolí města objeven pramen s minerální vodou, který se stal základem lázní Houšťka. Dnes je tato oblast relaxačně sportovním centrem s atletickým střediskem. Roku 1841 byla nově upravena a vydlážděna veřejná prostranství a hlavní komunikace. Od roku 1873 prochází městem železnice na Ústí nad Labem. Dne 4. prosince 1848 obnovil císař František Josef I. obci právo čtyř výročních trhů a pravidelné páteční trhy, roku 1899 ji povýšil na město a roku 1910 byla na Mariánském náměstí nákladem obce postavena nová secesní radnice. Jejího otevření se osobně zúčastnil i pozdější následník trůnu a poslední český král blahoslavený Karel I., který v této době sloužil u místní vojenské posádky. V roce 1929 se ve městě konaly celonárodní oslavy Svatováclavského milenia – výročí 1000 let od jeho zavraždění.
V roce 1960 došlo ke sloučení města s Brandýsem nad Labem. Na popud místních občanů byl však místní název zahrnut do nového pojmenování obce a vznikl tak nejdelší název obce v České republice. V rámci budování inženýrských sítí proběhly v historickém jádru v letech 1988-1997 rozsáhlé archeologické průzkumy. Po nich dostalo centrum svou dnešní podobu. V roce 2003 se každoroční poutní oslavy smrti sv. Václava pod názvem Národní svatováclavská pouť staly největší oficiální oslavou státního svátku 28. září Dne české státnosti. V roce 2009 při této příležitosti navštívil baziliku sv. Václava a následně celebroval bohoslužbu pro více než 50 000 věřících papež Benedikt XVI..